Zeměpis - úvod, historie, vesmír

galaxie

systém hmoty vázán gravitací

Galaxie

nachází se v ní SS

galaxie v Andromedě

nám nejbližší galaxie (2,5mil. ly)

hvězdokupa a její typy

seskupení hvězd (otevřená, kulovitá)

rudý posuv

způsob měření vzdáleností za pomocí vlnění

velký třesk a kdy

vznik vesmíru, 13.8mld

regolit

materiál Měsíce

vázaná rotace

vidíme stále stejnou stranu Měsíce

závěrečná stádia hvězd

neutronová hvězda, bílý trpaslík, černá díra

první přistání na Měsíci

Apollo 11, Neil Armstrong 1969

první vzlet do vesmíru

J. Gagarin, 1961

první družice

sputnik 1, 1957

závěrečné stádium Slunce

rudý obr >> bílý trpaslík

stáří Slunce a jak dlouho bude svítit

4,7mld. dalších 7mld

termonukleární reakce

přeměna lehčích prvků na těžší za vzniku množství energie (H>>He)

meteor

těleso, prolétávajíci atmosférou

meteoroid

tělesa ve vesmíru, menší než planetky

kometa a odkud je

ledové těleso obíhající hvězdy po elipsách, pochází z Kuiperova pásu/Oortova oblaku

Halleyova kometa

nejznámější objevená kometa, perioda 76 let

Plejády

otevřená hvězdokupa

Letní trojúhelník

ze souhvězdí labuť, lyra, orel

D. Livingstone

cestovatel po Africe

Amundsen

první na jižním polu

V. de Gama

cesta do Indie

Magalhaes

první obeplutí Země, 16.století (1519-22)

geosféry

kryosféra, litosféra, biosféra, atmosféra, hydrosféra, pedosféra

čím se zabývá geografie

zkoumá změny KS a jejich příčiny

rozdělení krajinné sféry

socioekonomická, fyzickogeografická / regionální, obecná

zástupci geocentrismu

např. Ptolemaios, Aristoteles

zástupci heliocentrismu

např. Kepler, Koperník

K. Kolumbus

"objev" Ameriky, 1492

M. Polo

evropan napříč Asií

hranice KS

horní- ozonová vrstva (25km), dolní- Mohorovičičova plocha(35km) nebo střet litosferických desek a astenosféry (100-250km)

otec geografie

eratosthenos

myšlenka kulaté země

např. Pythagoras, dokázal Aristoteles

obtočnová souhvězdí

celoroční / cirkumpolární (např. Velký vůz, Malý vůz, Kasiopea)

jaký tvar si představujeme, že vesmír má

pavučina

trpasličí planety (příklad)

Pluto, Makemake, Ceres

planetky

Eros, Ida

podle čeho se určuje závěrečné stádium hvězd

jejich hmotnosti

v jakých uskupeních mohou být galaxie

nadkupy, kupy, skupiny

typy mlhovin

temné, difúzní(reflexní, emisní)

rodiště hvězd

emisní mlhoviny

světelný rok vysvětlení

vzdálenost, kterou světlo ve vakuu ujde během 1 pozemského roku (365+1/4)

světelný rok hodnota

ly= 9,5*10 na dvanáctou km

astronomická jednotka vysvětlení

střední vzdálenost Země a Slunce

AU hodnota

AU= 149,5*10 na šestou km

parsek vysvětlení

vzdálenost, při které by astronomická jednotka byla vidět pod úhlem 1´´

parsek hodnota

pc= 3,3ly

slapové jevy

příliv a odliv, ovlivněny Měsícem

Měsíční moře

moře ztuhlé lávy na Měsíci

krátery

prohlubně/ deformace na Měsíci od nárazu cizích těles

měsíční fáze

první čtvrť, úplněk, poslední čtvrť, nov

rovina, kde se nachází planety

ekliptika

rameno Galaxie, kde je SS

Orion

nejmenší planeta SS

merkur

nejchladnější planeta SS

neptun

nejteplejší planeta SS

venuše (hustá atmosféra, skleníkový efekt)

doba světlého dne na měsíci

14dní

měsíc

přirozená družice planet

souhvězdí

skupiny hvězd připomínající obrazce

hvězda

žhavá koule plynu

rudá planeta

Mars

planety s prstenci

všechny plynné

největší planeta

jupiter

v jaké fázi Měsíce může být zatmění

úplněk

nejbližší hvězda ke slunci

proxima centauri, 4ly

protuberance

výtrysk plazmy slunce

korona

jakoby atmosféra slunce

terestrické planety

kamenné planety

polární záře

setkání slunečního větru a ozonosféry země

nejdokonalejší mapa starověku

ptolemaios

první spatření odvrácené strany Měsíce

20.stol . 30. léta

kdo a kdy objevil, že planety se pohybují po elipsách

Kepler, 17. stol

večernice, jitřenka

lidové pojmenování venuše v zimě a na jaře

kde je pás asteroidů

mezi marsem a jupiterem

fáze měsíce při zatmění slunce

nov

teplota slunce na povrchu

+-5500 °C

zenit

bod na obloze přímo nad pozorovatelem

nadir

bod na obloze přímo pod pozorovatelem

jak dlouhý je jeden den na měsíci

29,5 dne

siderický měsíc

v závislosti na nekonečně vzdálené hvězdě 27+1/3 dne

synodický měsíc

od úplňku k úplňku 29,5 dne